Dvakrát v roce Vánoce
Celý ten shon, fronty v obchodech a rozpálená kamna jdou mimo mne. Ležím si ve své vyhřáté postýlce, oči šmejdí po oknech a okolí a upřímně lituji maminy, obtěžkané taškami a počítáním vyhozených financí.
Vánoce jsem mívala pravé, dětsky naivní s onou nedočkavostí nad zabalenými dárky a mým pobíháním od jednoho k druhému. Četla jsem jména, uzobávala cukroví, očkem sledovala večerní pohádku. Rok co rok podobný scénář, jaký probíhá skoro ve všech rodinách. Já sama jsem v dospělosti kopírovala ty své dětské zážitky a jako máma se těšila, až bude po všem a já si s klidem udělám kafe.
Zlom přišel s mou nemocí.
Tělo stávkovalo v době chemoterapií a vánoční svátky jsem prožila v nemocnici. Neočekávaně to byl ten nejhezčí Štědrý den. Téměř všichni pacienti jeli za svými rodinami, zůstala jsem jen já a sousedka v druhém pokoji. Slzela jsem na posteli, tělo i duši bolavou. Otevřely se dveře a sestřička se jen usmívala: "Máte tu návštěvu, Ivetko," a otočila hlavu za sebe. Ozvaly se kroky a dovnitř vstoupila maminka. Přistoupila k posteli a pohladila mne po tváři: "Budu tu s tebou, Ivko."
Do klína mi položila krabici s cukrovím, ze zásob v tašce vyndala podkovičku a řízky se salátem. Měla jsem sevřené hrdlo tichou radostí, jen jsem uzobávala a vychutnávala si její přítomnost. Žádný stromek, žádné prskavky, žádná sváteční tabule, jen já a maminka, moje maminka. Ten obětavý človíček, který se za mnou hnal zasněženou krajinou. Jako kdyby mi viděla až do srdce. Obě jsme ležely na nemocničních postelích a ucucávaly horké kafe od sestřiček. Maminka mi vyprávěla o svých láskách, o dětství, o touhách, které se nenaplnily. Tehdy se mi otevřela beze zbytku a já s úžasem zjišťovala, kolik toho nevím, kolik toho ta dobrá duše ukrývá. Prožily jsme nezapomenutelný večer a já jen potichu v noci, aby maminka neslyšela, zašeptala své přání: "Kéž se dočkám aspoň svých narozenin." Nebylo to přání neskromné, lékař byl skeptický, naděje, že bych mohla přežít, malá.
Nevím, jestli tehdy padala hvězda, napomohla maminčina obětavost i péče nebo zda tomu chtěl osud, ale přešel Silvestr, blížilo se jaro a já se pomalu dávala dohromady. Narozeniny slavím přesně v polovině roku, tedy 15. června a já se na to datum upnula jak malé děti na Ježíška. Maminka znala můj stav, těšila se z každého dne navíc a v den narozenin upekla cukroví a zabalila dárky. Venku děti ozdobily starý smrček vánočními ozdobami. Pálilo sluníčko, květy růží provoněly dvorek a my doháněli onen nemocniční Štědrý den.
Maminka už není, děti jsou dospělé a já pořád ležím na posteli. Uplynulo deset let od onoho svátečního večera, kdy nám místo stromku zářilo jen malé tlumené světýlko nade dveřmi nemocničního pokoje číslo 7 na onkologickém oddělení. Ty vzpomínky jsou tak živé, tak inspirující. Nebudu smutná, mám Vánoce dvakrát do roka a k tomu nepotřebuji ozdoby nebo prskavky na borovičce. Můj nejhezčí dárek je život sám. Nehoňte se, nespěchejte, všímejte si těch druhých. Řekněte jim, jak moc je máte rádi. Rozdávejte lásku, ta se nedá zabalit do vánočního papíru a omotat pentlí.
A já?
Na Štědrý den zapálím svíčku, uvařím si hrnek sladké kávy a večer se budu dívat na oblohu, co kdyby padala hvězda..
...
Padá hvězda
Tmavá noc nám kyne hlavou,
slunce už šlo dávno spát.
Hvězdy tou tmou tiše plavou
nad mým městem, častokrát.
.
Hledím na ně beze slova,
světla oken jdou mi vstříc.
Měsíc se mraky schová,
nepřeji si vlastně víc.
Jen tak bloudím po obloze,
mléčnou dráhou projíždím.
Proletím se v Malém voze,
možná o tom jenom sním.
Vesmírem jsem zaujata,
vracím se zas do mládí.
O hvězdách mne učil táta,
prý když spadnou, nevadí.
Jenže kdo mi tedy splní
moje přání jediné.
Mají tu moc mořské vlny
či vteřiny v hodině?
V tom ta jedna malá hvězda
padá dolů ke mně blíž.
Snad se mi to vážně jen zdá,
copak ty jí nevidíš?
U srdce mne teplo hřeje,
šeptám přání potichu.
Beze snů a bez naděje
jsme ostatním jen k smíchu.
Hýčkám si ty okamžiky,
otevírám malý snář.
Do tmy šeptám svoje díky,
usměvavou zas mám tvář.
Iveta Kollertová
I s vozíkem si dojedete za štěstím
Každá toulka přírodou má své kouzlo, ale jak a co cítí ležák, kterému narostla křídla? Usedněte, prosím, já vás provedu zvířecí říší.
Iveta Kollertová
Toulám se
Rozverně se poohlížím po článcích druhých a naskakuje mi husí kůže nad titulky o politice, o tunelářích, o státě, kterému se přetrhla nit v toku dějin. Ne, ode mne nečekejte moudra a rozhřešení. Já píšu po svém, nemám život jako peříčko, ale moc ráda si nasazuji perutě.
Iveta Kollertová
A ty se ptáš, co já?
Omlouvám se za vypůjčený titul z písně a za tykání. Druhý sváteční den po Štědrém dnu by měl být odlehčený, nehnat k depresím všeho druhu, nekritizovat kdejakou prkotinu v okolí a nenaříkat nad drahotou, nízkým invalidním důchodem nebo politickým šachmatem. Pojmu tedy článek po svém.
Iveta Kollertová
Obyčejný výjezd sanitou? Ale kdeže..
Znáte mne, nejsem příznivcem negativních zpráv, uplakaných večerů či ukňouraných stížností na děj kolem nás. Vím ale, že je onen příliš optimistický pohled na svět leckdy brán jako nepatřičný, nevhodný a uměle hraný. Ne tak u mne, vločka v oku mě rozesměje, do závějí rýpu klacíkem, ačkoli vím, že se nedostanu dál než dva metry od vchodu.
Iveta Kollertová
Jak se žije v zimě za pouhým oknem?
Bezvadně a lituji ty, kteří zimu nemusí a přesto ráno co ráno stopami kopírují ty druhé. Ačkoli mne táta učil prvním krůčkům s bruslemi na nohách nebo předváděl výšlap v lyžích, téma zimní mne míjelo na sto honů. Jsem, holt, teplomilka.
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Kácíš? Pak sázej či plať. Novela zákona zpřísní podmínky kácení stromů
Premium Pokuta až milion pro jednotlivce, až dvacet milionů pro firmu. Tedy desetkrát víc než nyní. Takové...
Padlého rudoarmějce oplakali u Rudolfina. Jenže ho zabili sami Sověti
Seriál Je to snad nejslavnější fotografie z květnového osvobození Prahy a dlouho se věřilo, že Georgij...
Princezna z Kremlu. Touha po diamantech se stala Brežněvově dceři osudnou
Premium Letos uplynulo 95 let od narození Galiny Leonidovny, dcery sovětského generálního tajemníka Leonida...
U Strakonic se srazilo šest aut. Silnici na Písek zavřeli, zasahoval i vrtulník
Na silnici I/4 u Strakonic se stala hromadná nehoda. Podle informací hasičů se srazilo šest aut,...
Elektrikář do Německa
Arcon Personalservice GmbH
nabízený plat:
75 260 - 90 320 Kč
- Počet článků 52
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1962x